Zemřel novinář, někdejší disident a zastánce lidských práv Petr Uhl

foto Ilustrační foto - Cenu Opus Vitae získal 24. května při udělování novinářských cen v Havlíčkově Brodě Petr Uhl za celoživotní prosazování spravedlnosti, lidských práv a za osobní statečnost.

Praha - Ve věku 80 let dnes zemřel novinář a publicista, bývalý disident, politický vězeň a signatář Charty 77 Petr Uhl, který se během komunistického režimu i v polistopadové éře zasazoval o ochranu lidských práv. ČTK to sdělila jeho manželka, někdejší ombudsmanka Anna Šabatová.

Uhl patřil k nejvýraznějším postavám československého disentu a mimo veřejné dění nezůstal ani po listopadu 1989. Začátkem 90. let vedl Československou tiskovou kancelář. "Petr Uhl byl ředitelem Československé tiskové kanceláře v dramatických porevolučních dobách. V této funkci položil základy jejího přechodu ze státní na veřejnoprávní agenturu," řekl dnes generální ředitel ČTK Jiří Majstr.

Uhl později mnoho let působil jako komentátor deníku Právo, do kterého přestal přispívat v roce 2015. Poté psal do internetového Deníku Referendum a dalších internetových médií.

Uhl byl spoluzakladatelem, signatářem a aktivistou Charty 77, stál také u zrodu Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS).

Po listopadu 1989 se zapojil do práce v Občanském fóru (OF), za které byl v roce 1990 zvolen jako člen Levé alternativy poslancem Sněmovny národů Federálního shromáždění. V 90. letech byl členem Občanského hnutí, mezi roky 2002 a 2007 byl ve Straně zelených, za kterou v roce v roce 2006 kandidoval do Sněmovny, poslancem se ale nestal. Za sociálnědemokratické vlády Miloše Zemana se stal vládním zmocněncem pro lidská práva, zasedal také v Radě České televize.

Uhl se nikdy netajil svými levicovými postoji a zastával názory, které nebyly vždy populární, například v otázce poválečného odsunu Němců. "Takzvaný odsun považuju za vyhnání, které v podmínkách československého státu, jenž chtěl být demokratický, nelze ospravedlnit nacistickými zločiny," prohlásil před 13 lety, když dostal od Sudetoněmeckého krajanského sdružení Cenu Karla IV.

Ve vězení se Petr Uhl poprvé ocitl v roce 1969 jako představitel Hnutí revoluční mládeže, v němž se angažovali zejména studenti pražské filozofické fakulty. V roce 1971 Uhl, souzený spolu s dalšími v jednom z prvních politických procesů po roce 1968, odešel od soudu se čtyřletým nepodmíněným trestem za podvracení republiky. Po propuštění pracoval mimo jiné jako projektant a koncem roku 1976 se zařadil do okruhu autorů Charty 77 i mezi její první signatáře. Nedlouho poté spoluzakládal také Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných.

Právě pro činnost ve výboru byl Uhl odsouzen podruhé, pětiletý trest si odpykal na Mírově a ve Vinařicích. Po propuštění pracoval až do svého posledního zatčení jako topič. Naposledy byl uvězněn 19. listopadu 1989 kvůli rozšíření zprávy o údajné smrti studenta Martina Šmída na demonstraci na Národní třídě. Jeho stíhání bylo zastaveno o týden později.

Uhl byl držitelem celé řady ocenění, například Medaile Za zásluhy I. stupně, kterou mu v roce 1998 udělil prezident Václav Havel, ale i vysokých vyznamenání polských, německých či francouzských. V roce 2018 obdržel při předávání novinářských cen Karla Havlíčka Borovského za rok 2017 Cenu Opus Vitae za celoživotní prosazování spravedlnosti, lidských práv a za osobní statečnost.

S Annou Šabatovou měli tři děti.

Statečný muž pevných názorů v každé době, vzpomínají přátelé i politici

Jako na statečného a zásadového člověka, který své názory prosazoval bez ohledu na vládnoucí režim a většinové mínění, vzpomínají na Petra Uhla jeho přátelé z dob disentu, kolegové, novináři, diplomaté i politici. Mnozí z nich připomněli, že kvůli svému přesvědčení strávil Uhl za normalizace devět let svého života ve vězení a ani v polistopadové době nepřestal s hájením lidských práv.

Uhl byl obětavý, pracovitý a tolerantní muž, který dokázal akceptovat i člověka s úplně odlišnými názory, uvedla jeho dlouholetá přítelkyně a někdejší disidentka Dana Němcová.

"Měla jsem ho velice ráda, přestože jsme měli rozličné názory, ale společně jsme se setkali u Charty 77 i ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných," řekla Němcová ČTK. "Byl to nesmírně obětavý člověk, o čemž svědčí i to, že byl pro to ochoten strávit dlouhá léta v kriminále," dodala.

Uhl jako spoluzakladatel Charty 77 její text podepsal už v prosinci 1976. Byl propuštěn ze zaměstnání a v roce 1979 odsouzen na pět let do vězení, spolu s Václavem Havlem, Jiřím Dienstbierem a Václavem Bendou. Už předtím, v roce 1971, odešel Uhl, souzený spolu s dalšími v jednom z prvních politických procesů po roce 1968, od soudu se čtyřletým nepodmíněným trestem za podvracení republiky.

Stejně jako Němcová byl mluvčím Charty 77 také biskup Václav Malý. "Petr Uhl byl statečný a rovný muž, který neměnil své postoje ani názory podle momentálního společenského očekávání. Pro své přesvědčení podstoupil mnohé těžkosti ze strany normalizačních vládců i neporozumění ze strany jinak smýšlejících," řekl Malý ČTK.

"Poctivě vytrval na cestě obhajoby lidských práv a byl prost jakéhokoliv kariérismu. Je nepředstavitelné, kolik toho oddřel v disentu. Patřil neodmyslitelně do mozaiky přemýšlivých jedinců, kteří zastávali různé politické, náboženské i kulturní názory. Velmi jsem si ho vážil," doplnil Uhlův souputník z dob disentu.

Na Petra Uhla vzpomínali na sociálních sítích také současní politici, kteří vesměs vyzdvihli jeho neotřesitelné názory. Nově jmenovaný premiér a předseda ODS Petr Fiala uvedl, že si Uhla vážil pro jeho statečnost a vytrvalost v boji proti totalitnímu režimu. "Petr Uhl byl výjimečný člověk, který si vždy pevně stál za svými názory. Bojoval s komunistickým režimem a zasloužil se o demokracii. Jeho hlas bude ve veřejném prostoru chybět. Upřímnou soustrast rodině," uvedla předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) .

"Truchlíme pro Petra Uhla, který dnes zemřel ve věku 80 let. Byl disidentem, novinářem, spoluzakladatelem a signatářem Charty 77, držitelem vysokých mezinárodních vyznamenání - včetně Velkého záslužného kříže s hvězdou - a velkým demokratem," připomněl německý velvyslanec v Praze Andreas Künne, že jeho země udělila Uhlovi vysoké spolkové vyznamenání.

Uhla jako člověka, který bojoval za život ve svobodné zemi a za obranu demokracie, vyzdvihl i francouzský velvyslanec v ČR Alexis Dutertre. "Rozloučil jsem se s ním minulé úterý, kdy si přál naposledy spatřit Buquoyský palác, kam (tehdejší francouzský prezident) François Mitterrand přišel vyslechnout a podpořit disidenty," připomněl diplomat památné setkání na francouzské ambasádě v Praze v roce 1988, kterého se zúčastnil i Uhl.

Nezávislý senátor Pavel Fischer označil Uhla za velkou osobnost a Evropana. "Obdivuji vytrvalost, s níž hájil lidské svobody a chránil nespravedlivě stíhané. Muž, který - jak sám řekl - se dokázal cítit svobodný i ve vězení. Myslím na celou jeho rodinu," napsal na twitteru.

Hlubokou soustrast Uhlově manželce Anně Šabatové i jejich dětem vyjádřili také Zelení. Uhl byl v letech 2002 až 2007 členem Strany zelených. Krátce po listopadové revoluci byl také poslancem Federálního shromáždění za Občanské fórum, začátkem 90. let stál v čele agentury ČTK, působil řadu let jako komentátor deníku Právo, byl vládním zmocněncem pro lidská práva.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

3°C

Dnes je sobota 22. ledna 2022

Očekáváme v 21:00 0°C

Celá předpověď