Odměny pěstounů zřejmě vzrostou a budou se odvíjet od minimální mzdy

foto Schůze Poslanecké sněmovny - ilustrační foto.

Praha - Odměny pěstounů zřejmě vzrostou a budou se odvíjet od minimální mzdy. Zvýší se také státní příspěvky na dítě pro klokánky a podobné azylové domy. Ve vládní novele o sociálně-právní ochraně dětí to dnes schválila Sněmovna hlasy 99 ze 113 přítomných poslanců. Na návrh skupiny zákonodárců v čele s Pirátkou Olgou Richterovou dolní komora předlohou prakticky zrušila takzvané kojenecké ústavy, když do budoucna stanovila až na výjimky věkovou hranici tři roky pro umísťování dětí do ústavní péče. Novelu nyní dostanou k posouzení senátoři.

Právě o zrušení kojeneckých ústavů se v dolní komoře rozhořela nejširší debata. "Pro malé děti jsou ústavy poškozující," uvedla Richterová. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) míní, že nazrál čas k tomu, aby se ani v Česku neumisťovaly do ústavních zařízení děti do tří let věku. Poukazovala na to, že zákon dá dostatek času na přípravu na změnu a že sourozenecké páry ani postižené děti bez pomoci nezůstanou.

Naopak proti rušení kojeneckých ústavů vystupovali nejčastěji komunisté. Podle Hany Aulické Jírovcové (KSČM) je ústavní zařízení v některých případech poslední možnost, kam může být dítě umístěno. Poukazovala také na to, že v Česku není dostatek kvalitních pěstounů. Snahu o zrušení kojeneckých ústavů označila Aulická Jírovcová za předvolební populismus.

Sněmovna podpořila v dílčích hlasováních sérii úprav skupiny poslanců kolem Richterové o ústavní péči o děti navzdory zápornému postoji sociálního výboru. Naopak ministr zahraničí Jakub Kulhánek, jenž dnes ve Sněmovně zastupoval nepřítomnou ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou (oba ČSSD), pozměňovací návrhy podpořil. Postupná transformace se podle něho zvládne.

Úprava podle důvodové zprávy předpokládá, že od roku 2025 nebudou moci být umisťovány do ústavní péče děti do tří let věku kromě dětí s těžkým zdravotním postižením a dětí umísťovaných v sourozeneckých skupinách do školských dětských domovů. Dětské domovy pro děti do tří let věku v nynější podobě ztratí podle zdůvodnění své opodstatnění v systému. "Vznikne příležitost je transformovat na preventivní a podpůrné služby pro biologické a náhradní rodiny," stojí v materiálu.

Takzvané kojenecké ústavy patří mezi zdravotnická zařízení. Podle dostupných statistik fungovalo v Česku před dvěma lety 25 domovů pro děti do tří let a dvě centra, tedy celkem 27 zařízení. Ministerstvo práce a sociálních věcí zjišťovalo letos v únoru a březnu situaci ve 24 domovech pro děti do tří let. Výsledky srovnávalo s údaji ze stejného období z let 2018 a 2020 z výzkumů organizace Lumos. "Za tři roky mezi lety 2018 a 2021 klesl počet dětí ve věku do tří let včetně na polovinu," uvedlo ministerstvo. Na jaře v domovech bylo 228 dětí mladších čtyř let. V roce 2018 v ústavech pobývalo 441 malých chlapců a děvčat. Přechodných pěstounů pro děti v nouzi bylo v Česku podle údajů ministerstva na konci loňska 732. Jde o nejnižší počet za posledních pět let. Zatím nejvíc bylo těchto profesionálních pěstounů v roce 2017, a to 900. Podle organizací na podporu ohrožených dětí a rodin jsou odměny pěstounů nízké.

Výše odměn pěstounů bude záviset podle schválené úpravy Aleše Juchelky (ANO) a Petra Dolínka (ČSSD) vedle minimální mzdy na počtu dětí, o něž pečují, a na jejich zdravotním stavu. V případě postižených dětí budou odměny vyšší. Základní odměna při péči o jedno zdravé dítě by byla ve výši minimální mzdy. U pěstounů poskytujících péči na přechodnou dobu by činila základní odměna 1,8násobek minimální mzdy.

Pokud o dítě pečují jeho příbuzní v takzvané nezprostředkované péči, místo pěstounské odměny budou podle schválené novely dostávat novou nezdaněnou dávku nazvanou příspěvek při pěstounské péči. Dávka by se odvíjela od životního minima jednotlivce a její výše by závisela také na tom, zda má příbuzný k dítěti vyživovací povinnost nebo zda je dítě tělesně postižené.

Například dlouhodobí pěstouni, kteří se starají o dvě děti bez zdravotního postižení, by dostávali při nynější minimální mzdě 22.800 korun hrubého měsíčně místo nynějších 18.000 korun hrubého, přechodní pěstouni pak 31.920 korun hrubého místo 20.000 korun hrubého. Nová dávka pro příbuzné by v případě dvou dětí činila 17.756 korun, v případě prarodičů 13.896 korun.

Příspěvek na dítě pro klokánky a podobné azylové domy vzroste podle předlohy z 22.800 na 36.000 korun měsíčně. Razantnější zvýšení prosadil Jan Bauer (ODS), kabinet navrhoval růst na 30.000 korun měsíčně. Novela podle ministerstva práce a sociálních věcí také předpokládá, že mladí dospělí, kteří odcházejí z dětských domovů, ústavních zařízení nebo z pěstounské péče, budou nově dostávat příspěvek při studiu 15.000 korun měsíčně. Stát by jim pak měl pomoci při hledání bydlení a zaměstnání, sdělilo ministerstvo v dnešní tiskové zprávě.

Navzdory kladnému postoji Kulhánka a sociálního výboru Sněmovna zamítla návrh Karly Šlechtové (ANO), jenž by umožnil svěření dítěte do společné pěstounské péče i jiným dvěma lidem, než jsou manželé. Šlechtová ve zdůvodnění uváděla, že by šlo o registrované partnery nebo lidi žijící v nesezdaném soužití i o jiné dva lidi, ač spolu nežijí, k nimž mohou patřit dva příbuzní nebo také rozvedení pěstouni.

Sněmovna upravila novelou také například souhlas orgánu sociálně-právní ochrany dětí s pobytem dětí v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc, předběžná opatření soudů o úpravu poměrů dítěte a nahlížení do spisů.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

21°C

Dnes je neděle 26. září 2021

Očekáváme v 19:00 20°C

Celá předpověď